Nintendo Power aka Club Nintendo

Kdo sleduje AVGN pravidelně, určitě nemohl propásnout díl o časopisech. V USA, ale i západních zemích Evropy bylo v době největší slávy Nintenda běžné, že každý měsíc vycházel magazín, který sumarizoval vše podstatné o nových hrách. Co ale bylo důležitější, sloužil jako encyklopedie všech informací o softwaru ze šedivých cartidge, neboli tipů a triků. Zasvědcení vědí, že mnohdy bez toho nebylo možné hru dohrát. V horším případě ani začít hrát. Vydavetelé asi tak nějak podvědomě doufali, že pokud je hra dostatečně dlouhá, bude kvalitní. Hráči ji během hodinky nedohrají a neodkopnou do rohu. Složitost hry ale nemusí být vždy relevantní. Je rozdíl mezi Super Mario Bros 3, kdy každý level představuje přiměřenou výzvu, a mezi hrou, kterou po pěti minutách můžete vypnout, protože bez děda Vševěda jste v koncích. K tomu právě sloužily magazíny, které každý měsíc přinášely tipy, na které s přiměřením vypětím sil nemohl přijít žádný hráč.

Můj jediný Nintendo Power. Shodou náhodu 2. díl, který dnes stojí 50 dolarů.

A co u nás? Je pravda, že komunistická bublina praskla až 3 roky na to, co v Evropě vyšlo Nintendo NES. Následující léta po revoluci navíc občané doháněli platově západ a první polovina 90. let znamenala ve videohrách průkopnictví ve znamení čínských šuntů. Přesto se však objevila inicitiativa, která v roce 1993 rozjela první český nintendo club. Tehdy si dovolím tvrdit jsme byli dále než dnes. Vycházel plnohodnotný časopis srovnatelný s jinými ve světě. Většina článků totiž byla překládána z časopisu našich jižních sousedů. Prakticky jen soutež, dopisy čtenářů a úvodník byl český, za zbytek vdečíme rakouskému Nclubu. Tehdy společnost MPM asi krátkou dobu čerpala s entuziasmu českých zákazníků, který brzo vyprchal. Z článků bylo patrné mnoho plánů, které se nakonec neuskutečnily. Dokonce i v posledním čísle, které vyšlo koncem roku 1994 to hýřilo nápady a potom najednou ticho. Z těch pěti dílů, které vyšly, šlo však čerpat stejně hodnotné informace, jak z jiných Nintendo magazínů té doby.

Kompletní sbírka Clubu Nintendo

Poslední díl z první serié N magazínů.

 

Rok 2002, formát A5

Dnes už je vše jinak a časopisy neslouží jako zdroje informací k dohrání hry. Najdeme v nich recenze, upoutávky na nové kousky, případně jednoduché souhrny. U nás však ani to ne, pamatuje si někdo z vás nějaký trvalejší Nintendo magazín. Původní první Nintendo Club vycházel kvartálně mezi lety 1993-1994. Někdy s příchodem Gamecubu vyšlo několik dílů Nintendo Club Magazínu. Byl zadarmo a měl úroveň letáku z Makra s popisky.

S příchodem 3DS a Wii U se časopis alespoň vrátil do původního A4 formátu. Vyšel na kvalitním křídovém papíře, obsahoval plakát i několik zajímavých článku. Přesto to nebylo ono, kvalita v souvislosti s tím, že byl zadarmo, byla nijaká. Prostě takový deník Metro, který rozdávají místo bezdomovců kamenné obchody - potěší, ale neohromí. Je, ikdyž už možná už byl, lepší než nic. Má totiž rok zpoždění s vydáním.

 

Nejnovější časopisy od Nintenda, vycházely co půl roku. Avšak nyní mají již rok zpoždění.