Beat 'em up

Není nad to občas vymlátit z pár zlejch chlápků duši. A kdo k tomu potřebuje nějaký ten příběh jako je záchrana světa nebo patetická bitka o ženu ve spárech nepřítele, sáhne pro Beat 'em up hře. Tyhle kousky mají většinou svůj původ v arkádových automatech, ale dost příběhů se naštěstí předělalo i na domací konzole. Nintendu se v tomto směru asi nejvíce poštěstilo SNESce. Proto taky každá herní návštěva hned sedá k Super Nintendu a nabíjí se nějaký dechberoucí kousek se dvěma klaďasi.

Naposledy jsme sáhli po poněkud nehrané hře, poněvadž neumožňuje multiplayer. Museli jsme se tedy u Ninja Warriors střídat. Naštestí se ale nechovala jako většina předelávek coin-op her. Nesimulovala malé kapesné tím, že je omezen počet continue. Mohli jsme si tedy vychutnat každého bosse tak přiměřeně, aniž bychom se k němu museli neustále vracet.

Cartridge, ze které jsem hrál.

Úvodní obrazovka

Musím říct, že hra je super. Skvělá hudba, dobrá hratelnost na klasickou mlátičku. A navíc do toho všeho se přidalo vše nutné z první poloviny 90. let - to jest ninjové a roboti. V tomto případě je to obé dohromady. Paříte za ninju robota. Postavička vypadá docela lidsky, ale po smrti je jasné, že člověkem není. Hlava jí praskne a všude se rozletí kovový šrot, jste robot.

První maso na salám. Témhle otrapům zpravidla říkám formelíni, protože slouží jen k tomu, abyste si trochu protáhli prsty.

Hratelnost je nastavena dobře, tak akorát, aby se člověk stíhal zlepšovat spolu s přituhujícími nepřáteli. Ten koho jste museli sejmout v prvním kole jako bosse, se objeví v dalších levelech jako maso na salám. Klidně i 4 původní bossové si to s vámi jdou rozdat v malém výtahu a na vás je, udělat z nich fašírku. Zprvu je těžký i první, ale nakonec si poradíte i s těmi čtyřmi. Na každou část hry jsou třeba maximálně 3 životy, něco se projde na poprvé, něco je třeba lehce natrénovat. Ale více jak třikrát se na stejné místo nevrátíte.

A takhle nějak je třeba zabít Banglara.

Váš Ninjarobot má místo klasických hitů ještě několik dalších schopností. Mimo jiné se mu nabíjí energie na kompletní odstřelení celé obrazovky. Stačí když vydrží několik desítek vteřin bez ztráty života a pak může všechny slabší formy života zčistit z povrchu zemského jednou pro vždy.

Jedinou výjimkou z jinak plynulého chodu hry je souboj s posledním bossem. Jedná se o profesůrka, který si vleze do laserové mašiny a nedá se v ní přímo udeřit. Je třeba chytnout nějakého jiného pobudu a mrštit jej na něj. Jednoduše je třeba ho umlátit jeho vlastními poskoky. Tahle část hry vytváří malou nevyváženost, poněvadž jedna ze tří hlavních postav na výběr má mnohem lepší schopnost přehazování nepřátel přes hlavu. Ačkoliv jsme celou hru prošli s někým jiným, museli jsme nakonec na poslední bitku měnit našeho hrdinu. A po takových 20 hitech padl i profesor.

Resumé je tedy takové, že pokud ještě nemáte Ninja Warriors doma, tak utíkejte na net a kupujte, stahujte, emulujte. Není nad klasickou ninjo-robotí mlátičku.

A zde obrázek z již dohrané hry. Banglar padl.