Game Boy collection

Když nic, tak Nintendo vždy kralovalo trhu s handheldy. Z konzole Game Boy vytvořilo pojem. Moje přítelkyně říká Game Boy všemu, co vypadá jako něco, na čem se dají hrát hry. A tak časem díky své věhlasnosti a prostorové přijatelnosti se z GB stal vděčný kousek pro všechny sběratele.

Pro někoho, kdo si chce jen připomenout staré hry je to cenově přijatelný handheld. A naopak pro zažrané sběratele nabízí i velmi raritní a často i drahé kousky. Sám nejsem velkým fanouškem sbírání konzolí, mám radši konkrétní hry. Proto mi doma taky vždy zůstává hodně Game Boyů na prodej či výměnu. Nechávám si jen hry. Ale nepohrdnu kompletními kousky, které si můžu vystavit jako lapač prachu. Moje sbírka skýtá tedy jen několik málo krabičkových verzí.

Mám původní šedý GB v papírové krabici. A pak tři barevné v plastových boxech. Je to takzvaná Play It Loud edice, kterou poprvé byl naťuknut nápad prodeje limitovaných edicí.

V podobném plastovém boxu mám i Game Boy Pocket, zmenšenou kapesní verzi klasického GB. Rozdíl je zejména v potřebě pouze dvou baterek oproti čtyřem. Ve stejném tvaru se v Japonsku prodával Game Boy Light, první podsvícený GB. Jinde na světě se neprodával kvůli své vysoké ceně a ta zůstává vysoká i dnes. Patří jednoznačně mezi nejhůře sehnatelné konzole.

Vlastním dvě fialové a jedno žluté GBC v papírové krabici. Není to žádná exkluzivita. To si více cením reklamního Mirinda GBC bez krabičky. Získal jsem ho od kolegy Lana, který vlastní stejný kus kompletní. Musím mu dodatečně poděkovat, protože reklamní konzole jsou dnes velmi vzácné. Jejich výskyt si můžete prolustrovat zde. Krom toho všeho mám ještě limitní Pokémon edici.

A nyní můj tvarově nejoblíbenější Game Boy Advance. V krabičce mám jeden. Bohužel ale ještě ani tento model nemá podsvícení. Proto je oblíbeným kouskem pro různé další úpravy. Nejčastěji mu bývá voperováno podsvícení z novějšího modelu SP.

Zmíněné SP, první handheld v rodině. Kdysi jsem si ho mohl půjčovat od bratra. Dnes mimo něj mám ještě kompletní stříbrný a světle modrý kus. Ten je opatřen kvalitnějším podsvícením a v edici Surf Blue nepatří k nejlevnějším. Obvykle bývá tento GBA SP označován jako backlit či brighter, nejlépe se to však dá ověřit na zadní straně, kde je místo AGS - 001, napsáno AGS - 101.

Takhle přelepený krabky doslova miluju.

A konečně se dostáváme k poslednímu kousku, který celou sérii uzavírá - Game Boy micro. Je velmi pěkný, ale myslím, že není určen pro ruce dospělého člověka. Je to takový roztomilý gadget, který navíc neumožňuje hrát starší GB a GBC hry. Mimo to má naprosto jiný konektor k nabíječce, než GBA SP nebo NDS. Proto zásadně kupujte konzoli jen s nabíječkou. Jeho další nevýhodou je nemožnost hrát multiplayer, nelze se k němu připojit přes link kabel.

Pokud budete mít potřebu se podělit o svoji sbírku jako já, dejte fotky na retroGEJMSY. Veškeré fotky pak budu sdílet a objeví se na zdi.


Doplnění:
Byl jsem upozorněn na to, že micro má vlastní Link kabel, který lze redukcí spojit s tím obyčejným. Tak to nebude s GBA micro tak horké, multiplayer hrát lze.