Co na podzim spadlo do klína

Už je to přesně rok, co jsem postnul článek shrnující přírůstky do sbírky. Je tedy na čase tenhle rest napravit a pochlubit se alespoň tím, co jsem sehnal za poslední dva měsíce. První dva podzimní měsíce považuji za docela úspěšné, podařilo se mi sehnat mnoho zajímavých věcí a ty si zase chronologicky od nejstaršího projdeme.  Absolutně nejstarším novinkou ve sbírce Tomy Racing Turbo. Je to takový Homo rudolfensis prvních přenosných videoher. Ačkoliv je elektronický, tak vše funguje mechanicky, a to včetně obrazovky. Ve své době to musela být bomba, ale docela rychle se omrzí, každých 5 vteřin je dokola opakující rovný úsek silnice bez překážek. Až jsem byl překvapen, jak pětiletý bratr vydržel takhle brázdit silnice přes půl hodiny. Hold musí se uznat, že určitou geniální myšlenku v sobě tato hra má. K ní fotku jsem přičlenil Life Boat, zajímavou zábavnou hru od Nintenda. Započala v mé sbírce 3. desítku her ze série Game&Watch. Pravda dorazila v zuboženém stavu, manuál se korozí v místě sešití rozpadl, ale dal jsem vše do pořádku a hra nyní vypadá pěkně a funguje ještě lépe. Krátce bych ji popsal tak, že dostává svému názvu. Z na pozadí potápějící se lodi vyskakují panáčcy jinak také známí jako Mr. Game&Watch. Vaším úkolem je ovládat záchranný člun zleva doprava, panáčky chytat a vozit je na pevninu. Oproti jiným titulům z této herní série je hra ztížena tím, že to samé se děje na obou obrazovkách a hráč musí ovládat člun na levé i pravé straně těmi stejnými tlačítky. Je tak nucen zvyšující se obtížností k perfektnímu načasování, což je typické pro všechny takovéto hry. Nelze než doporučit vzít některou z nich do rukou a vžít se do výzvy dnes již neopakovatelné. Dále se můžeme přesunout ke konzoli NES. Ačkoliv jsem s touto konzolí započal svoje sbírání již před osmi lety a je mojí nejoblíbenější, tak sbírka jednoduše stagnuje. Není totiž kde shánět, hry se objevují minimálně. Z toho důvodu nebylo nad čím dumat, když kolega sběratel se rozhodl rozpustit svoji sbírku a já do té své přiradil 7 her ještě k tomu v NTSC verzi, které bych jinak musel shánět až z USA pomocí ebaye. K tomu navíc NES Satellite, což je vlastně bezdrátová verze Fourscore. Ne že bych toto příslušenství vyloženě potřeboval k hraní, ale jedná se o jedno z posledních, které jsem ke konzoli neměl. Nyní může zaplnit prázdné místo vedle ROBa, Zapperu, Laserscopu a dalších. Generačním souputníkem a pravidelným soupeřem na trhu videoher byla konzole Master System od Segy. Do těchto vod jsem se pustil docela nedávno a již se mi podařilo sehnat poměrně zajímavý kousek. V Evropě se objevil Master System úplně poprvé v Německu, kde se ho podařilo dostat na trh ještě před Vánoci 1986, v ostatních zemích Evropy si museli počkat na začátek následujícího roku. A já se domnívám, že právě tento kousek jsem objevil. Povšimněte si zejména netradičních ovladačů, které se v prvních letech k Sega Master Systemu v Evropě dávaly. Jsou podobné jako k Sega Mark III, kabel z nich vychází zprava a doprostřed D-padu lze našroubovat malý joystick. Ty se, jak jsem zjistil, velmi často ztrácely, a proto je tak trochu malý zázrak, že právě k této konzoli dorazily oba v pořádku. Zanedlouho jsem narazil i na stejnou verzi z Velké Británie, kde se zachovaly joysticky dokonce ještě v původní krabici, bohužel prodejce mě vypekl a tak ke mně nedorazila. Nicméně pořád mám tu německou a k ní mi dorazil ještě Control Stick, jedna hra na kartě - Hang On, a dvě komplet cartridge Wonder Boy a Space Harrier. Na inzerci jsem pak ještě vzal údajně nefunkční Sega Master System 2. Funguje fajn, obsahuje Alex the Kidd a spolu s ní dorazilo ještě ze pár her komplet v krabicích. Nechal jsem si z nich další Hang On, Xenon a Kick Off. Vzhledem k tomu, že se mi k fotkám Master System her přichomítly i Mega Drivové hry, tak přeskočíme na 16-bitovou generaci. Podařilo se mi sehnat velmi pěkné hry. Inzerce mi dopřála relativně vzácné kousky jako je Soleil (škoda, že německy) a Skeleton Krew. Na Skeleton Krew jsem se hodně těšil, před doručením jsem proběhnul recenze a dle videí hra vypadala skvěle. Bohužel ve skutečnosti se hůř hrála, než jak vypadala. K nim dorazilo i Micro Machines 2. Podle krabky ji může hrát simultánně až 8 lidí. Sice nemám 8 ovladačů na ozkoušení, ale dost silně pochybuji, že je možné poskládat 8 lidí před obrazovku z té doby tak, aby všichni viděli na ta malinká autíčka na obrazovce. I když někdy tuto výzvu přijmu. Nejzajímavější věci na Mega Drive mi však poskytnul překupník. A jak se obvykle setkávám s negativními reakcemi na jeho adresu, tak moje první zkušenost s ním byla veskrze pozitivní. Za dobrou cenu nabídnul velmi vzácnou hru Time Killers a konzole Sega Mega CD 2 od něj dorazila kompletní v naprostém pořádku. Zapomenuté trafo úplně bez problému obratem po reklamaci poslal a mě celý komplet těší. Nic rozbitého, nic záměrně opomenutého v popisu. K některým hrám jsem pak musel vzít ještě nekompletní Mega Drive 2. Náhradní konzole se ale hodí vždycky. Vrstevník Mega Drivu a dle mého názoru vítěz console wars první poloviny 90. let, Super Nintendo je v posledních měsících moje nejzatěžovanější konzole. Proto alespoň něco jsem na  ni pořídit musel. Kolega sběratel mi poskytnul moji vůbec první nerozbalenou hru na SNES. A tak i taky zůstane, otvírat nehodlám. Je to Yoshi's Safari. Hra přímo od Nintenda podporující Nintendo Scope. Tedy bezdrátovou bazuku a co je mi známo, tak asi největší light gun na domácí konzole vůbec. Ne že bych si hru nechtěl vyzkoušet, ale na pořádné střílení mám doma ve sklepě Time Crises arcade a tam se střílením vyblbnu dost. K Yoshimu jsem pak ještě koupil cartidge hry Super Ghosts n Ghouls. Čekám na víkend, abych ji mohl pořádně prověřit. Z této herní série pochází například i Demon's Crest. Pokud bude alespoň trošku tak dobrý, počítám, že SNESka si v sobotu a neděli moc neodpočine.

Na přenosné konzole jsem také něco pořídil. Od dalšího nepříliš oblíbeného překupníka jsem doplnil sbírku GB a GBA her. Kompletní Fear of Fortress zaujalo místo v nepříliš početné poličce kompletních GB her. Ty se dnes už shánějí extrémně špatně. K nim dorazilo ještě Final Fantasy 4, Lady Sia a Mario Power Tennis. Od stejného člověka jsem pořídil i dvě krabičkové hry na N64. Charlieho a Mario Tennis. Ten jsem pořizoval záměrně spolu s GBA verzí, čímž jsem si doplnit celou herní sérii Mario Tennisu.

Na Fire Emblem Sacred Stone jsem narazil úplně náhodou na aukru. Aukci jsem se rozhodl vyhrát a taky se tak stalo. FE jsem si sice oblíbil až na 3DS, kde jsem s hrou poprvé seznámil, ale rozhodl jsem se, že si pořídím i díly předchozí. Spolu s ním dorazila konzole, která už si našla nového majitele a Meteos a Kirby. Metroid s Animal Crossingem zase dorazil s jinou konzolí, která je již v rukou jiného nového majitele. Mario edice DSi XL se objevila v Nintendoshopu jen na chviličku

za skvělou cenu, tak jsem ji musel vzít. Skylanders byla jen taková chvilková rozmařilost na aukru. Z DS her pak ještě přibyl Mario Party a z 3DS New Super Mario 3DS. Mimo to jsem vzal v Surtepu ještě navíc poslední prázdné krabičky na DS hry po 10 korunách. Člověk nikdy neví, kdy se taková věc bude hodit. Dále pak už jen takové drobnosti, jedna hra na Atari Lynx z aukra. Můj Lynx jsem ještě neopravil, takže ani nezkoušeno. Pak dva kousky od kolegy sběratele z Prahy na Sega Saturn. Úplně pro mě nesmyslně 6 krabicovek na PC. Vůbec nevím, co s tím budu dělat, když doma nemám ani dobové PC. Emulovat bych to klidně mohl, ale jaký to bude mít smysl. Navštívil jsem také McDonald, odkud mám z Happy Mealu dvě figurky - Maria a Yoshiho. Z Kiku mám zase dvě figurky a dva Pezze. Na posledních fotkách jsou moje přeskládané police. Musel jsem dát krabic všechny DS hry a také samostatné cartridge SNES a N64, abych zvládnul pohodlně vystavit krabičkové verze GB, GBC, GBA, NES, SNES a N64 her.

PS: pokud má někdo zkušenosti s formátováním tohohle blogu, poradťe. Potřetí skladám rozumně tok textu okolo fotografií, které se nasledně po uložení pokaždé dementně rozsypou.

Operace Game & Watch

Někdy i záchranný člun je potřeba zachránit. Není to tak dlouho, co jsem si pořídil Life Boat konzolku Game&Watch. Dorazila ve velmi utrápeném stavu. Na první pohled kompletně rezavé šroubky, na jednom dokonce pozřela rez zářez a vůbec nechtěl ven. Displaye ušmudlané zvenku a zevnitř zvlhlé. Case konzolky celý hodně špinavý, až by skoro člověk řekl, že konzole nemůže fungovat.

     Ale fungovala, navíc jsem ji kupoval podle fotky, kde do jisté míry byly tyto nedostatky vidět, do jisté míry ne. Například upadlé plíšky s grafikou nebyly v popisu vůbec zmíněny a na fotce to také nebylo zřejmé. Ovšem je možné, že upadly kvůli otřesům během pošty, lepidlo už bylo kompletně amortizované.

     A protože mi bylo konzolky líto, nechat ji v takovém stavu, rozhodl jsem se ji omladit a dát znovu šmrnc nebo glanc, jak je komu libo. Objednal jsem si několik věcí, mimo jiné Isopropylalkohol na čistění elektroniky, čerstvé sekundové lepidlo a sháněl jsem náhradní šroubky. Ty se ukázaly jako největší problém, jsou naprosto nedostatkovým zbožím a ani na ebayi jsem žádný neobjevil. Naštěstí jsem měl doma torzo Donkey Kong 2 a nefunkční Parachute. Tudíž pár náhradních šroubků jsem z nich vydoloval. A restaurační práce mohly začít.

Mimo nafocených nástrojů a čistidel bylo třeba ještě Jaru, torza DK 2, lepidla, zubního kartáčku a uchošťourů.

Konzole jak je vidět nebyla zrovna v dobrém stavu. Upadlé štítky s grafikou, ten vrchní relativně poškrábaný a na plastech rezidua původního lepidla. K tomu všudypřítomná špína a rez způsobena dlouhodobým působením vlhkosti.

Naneštěstí se ukázalo, že stejně utrpěl i vnitřek konzole. Rezavé šroubky, nános špíny na PCB, olezlé displaye, zkroucený plíšek v displayi zajištující podklad pro LCD a opadaná rez ze šroubků uvnitř case.

Musím upozornit, že otevřít tento typ Game&Watch může být trochu chyták. Leva strana je totiž prošroubovaná, kdežto pravá pouze zacvaklá 4 plastovými pacičkami. Pokud budete googlit více info, doporučuji vyhledávat spojení Book-styled Game&Watch. Moc toto dvojaké provedení nechápu.

Světlé vnitřní plasty neobsahují žádné kovové součástky ani elektroniku, proto jsem je mohl pořádně vydrhnout zubním kartáčkem v Jaru. Takto vypadají po důkladné očistě.

Následně jsem ještě šroubovákem odrhnul, co vystupovalo ze starého lepidla a mohlo začít lepení obyčejným sekundovým lepidlem.

Následovala očista vnějšího plastu a desek. Na levé straně je bohužel vtaven do plastů repráček a má kovový kloub, proto jsem nemohl mýt vodou. S ohledem na to nemělo cenu ani odpájet levou desku od repráčku a tak jsem to čistil celé takhle v kuse Isopropanolem. Na špínu po rezavých šroubcích jsem použil uchošťour namočený v IPA a fungoval výborně. Display na právé straně však věkem už příliš utrpěl. Podkladový plíšek displaye s funkcí zrcátka se zkroutil a objevily se na něm vyžrané fleky následkem vlhnutí. Rozhodl jsem se, že ho vyměním za pěkný, nepoškozený z Parachute, i když nemají identické tvary. V tuhle chvíli už rozhodla funkčnost nad sběratelskou kompletností.

A takhle nakonec vypadala kompletní restaurovaná levá strana, vyčištěná a s novým plíškem.

Náhradních šroubků jsem měl velmi málo, a tudíž jsem se rozhodl, že do každé strany vložím pouze tři a rezavé tam již dávat nebudu. To se ovšem posléze ukázalo jako chyba.

Zkompletovaný vypadal sice hezky, ale jaksi nefungoval. Prvním zádrhelem byly baterky, které již neměly sílu udržet v chodu stroj. Inteligentně jsem ho tedy znovu nejdřív otevřel a až následně mě napadlo měnit baterie za nové.

Ukázalo se ale, že problém není jen v baterii. Těch 38 milionů šroubků uvnitř tam nejsou jen kvůli protáhnutí karpálního tunelu v zápěstí, ale mají i svůj funkční úděl. Bez něj nejsou kontakty v display a desce dostatečně spojeny a konzole jednoduše nefunguje. Musel jsem tedy vybrat mezi těmi rezavými ty rezavé nejméně a do konzole je aspoň trošku očištěné vrátit. A výsledkem je tento zázrak.

Letní žně

Léto se pomalu blíží ke konci. A já byl rád, že jsem tu a tam zakoupil nějaký ten - slovy Gamechasers - "another box of youseless shit". S dovolením ale prohodím věty a nakonec dám: "Oh, great!". Zadařilo se totiž tolik mimořádných kousků, že jsem sotva zvládal hrát. A vzhledem k tomu, že je to již nějaká doba, co jsem sem umístil poslední poklady, tak tady jsou jako obvykle nafocené a chronologicky dle data výroby seřazené přírůstky.

Začal bych asi s Donkey Kongem 2, Game & Watch konzolkou, kterou jsem již delší dobu sháněl.

Asi před rokem se mi totiž zadařilo koupit naprosto luxusní kousek v krabičce i s manuály. Samotné hře však chyběla střeva. A tak jsem velmi dlouho vyčkával, než se někde objeví za slušný peníz funkční, ale klidně obitá stejná konzolka. Ten den přišel v půlce srpna a minulý týden jsem si ze dvou, udělal jednu naprosto luxusní verzi Donkey Konga 2. Musím říct, že zprvu jsem se bál, že něco svýma gramlavýma rukama poseru. Ale ono to snad ani nešlo, každá součástka do sebe naprosto intuitivně pasovala, každá i fungovala. 30 let starý flash kabel, který se pravidelně ohýbal, fungoval naprosto bezproblémově. Druhý mi dokonce zůstal na náhradní díly. Pro mě docela neuvěřitelné ve srovnání s modernější elektronikou. A jen tak mimochodem, tohle je návod, který jsem použil. Docela sranda sledovat týpka, jak si naprosto vážně umyje podpis Shigeru Miyamota z Donkey Konga.

Ačkoliv nejraději rozšiřuji svoji sbírku o NES hry, tak u nás o ně člověk jen sotva kdy zakopne. Proto se můžu pochlubit jen polokompletní konzolí (chyběla hra a jeden z polystýrenů, stejně tak manuály). Za 600 to ale člověk nemohl nechat ležet ladem. Plus se mi do rukou dostal Super Mario Bros 2 v krabičce, kterého jsem směnil za nějaké svoje duplikáty.

O generaci výše už došlo přece jen k větším úspěchům. Sehnal jsem konzoli (která nejspíše skončí někde na bazaru) se skvělými a k tomu kompletními hrami. Z nich třeba vypíchnout zejména Batman Returns, skvělá beat 'e' up hra. V druhém kole jsem pak zakoupil ze dvě komplet závodní hry. Obligátní Super Mario Kart a Rock n Roll Racing, jenž je nejen parádní hrou, ale i jedních z prvních počinů Blizzardu.

A k dobru ke konzoli byly i tři cartridge s nezanedbatelnými tituly.

Ikdyž SNESka bývá považována za jednu z nejlepších konzolí vůbec, měla ve své době konkurenci. Tím bylo NEO GEO, ať už se jednalo domácí verze AES nebo arkádové MVS. A tam zavál vítr i mě. Už dlouho se mi na JAMMA kabinet prášilo, protože Puzzle Bobble časem omrzí. Zalovil jsem tedy v hlubokých vodách internetu a objevil inzerát s hrami Super Sidekicks 2 a King of Fighters 96. Obě hry si ke mě našly cestu až z daleké Ostravy, z nějaké místní špeluňky. Nechápu jak mohl plast tak nasáknout kouřem a přepáleným olejem. Prachu v nich také bylo tolik, že vyžadovaly kompletní očistu střev, aby vůbec naskočily. To se ale zadařilo. 

O měsíc později jsem už NEO GEO hry nehledal, šel jsem na jisto na arcadeburzu. Cena sice byla vyšší, ale stálo to za to. Zanedlouho ke mně dorazil tentokrát již nezatuchlý a nesmradlavý Metal Slug a Top Hunter.

King of Fighters za běhu

Super Sidekicks 2, dost průměrný fotbálek

Metal Slug během prvního týdne 5x dohrán

K Top Hunterovi si zatím hledám cestu

A tím končí výběr na 2D konzole. Posouváme se k N64. Pravda, část věcí jsem již stihl prodat před sepsáním článku, ale to nejlepší jsem si nechal. Zejména Mario Tennis způsobil pár mozolů na palcích. Toho jsem měnil za Goldeneye. NHL 99 jsem kupoval samostatně, prostě jen krabka do police. Zbytek her dorazil spolu s Jungle Green konzolí, plonkovním ovladačem a ještě tuším s Mariem a Pokémon Stadium, které jsem obratem dával pryč.

Beetle Advanture - hidden gem mezi závodními hrami na N64

Přesně tuto mám již i kompletní, tudíž šla taky z domu.

Přeskočíme Gamecube, sehnat na něj u nás rozumné hry je taky jak za trest. A ikdyž na Wiičko hry nesbírám, je pár kousků, které bych chtěl ve sbírce mít. Navíc vzhledem k cenám je lepší je koupit teď než později. Mezi nimi jsou Xenoblade Chronicles, Pandora's Tower a můj již druhý kousek Metroid Prime Trilogy. Všechny za relativně pěkné ceny, s netknutými disky a kompletní.

Záměrně jsem vynechal přírustky na handheldy. Jen Game Boy ve svých variacích se prolíná vlastně 4 generacemi konzolí. A obvykle člověk narazí spolu s GBA i na GB a GBC hry, tak to vezmu jedním šmahem. Street Fighter II a Super Mario Bros Deluxe ke mně dorazili společně. Mario se okamžitě stal záchodovou hrou. Perfektní, když jde člověk na pár minut posedět na WC. Už mi chybí jen poslední level. Zbytek jsem koupil ve větším bundlu spolu s GBA a DSlite konzolemi. 6 komplet GBA her, není třeba říkat, že Super Mario Advance a The Adventure of Link byly těmi důvody zakoupení celé aukce.

Super Mario Advance 3 zase doplnil poslední kousek ve skládačce zvané Super Mario Advance. Nyní mám již všechny 4 díly. Jen škoda, že mezi loose cartridge se objevilo 8 neoriginálů.

Bez mučení se přiznám, že i do DS her moc neinvestuji, až v poslední době občas nějaký super výhodný nákup provedu. S ohledem na to se stalo, že jsem neměl ani Mario Kart, ani Super Mario 64 nebo New Super Mario Bros. No a teď je konečně mám.

A konečně v kompletu samozřejmě byly i zmíněné konzole. Dorazilo mi světle bílé DSlite. Bohužel kryt na baterie v černé barvě. Pro jistotu jsem to ale nefotil, protože je ještě stále oblepené Twilight nálepkami a tak se trochu bojím, že jak na to šáhnu, tak to ze mě vysaje život. Jako alternativu mi prodejce dal možnost přelepit handheld Simpsnovic vinylem. Ačkoliv jsem jejich pravidelným divákem, tak se mi představa žluté či růžové Lisy na všech stranách konzole nezamlouvala. K tomu GBA, to je na záchodě, tak to jsem zapomněl nafotit.

Aby člověk nezakrněl jen u her, je třeba i trochu literatury. Vzal jsem do sbírky tedy 4 knížky a několik Excaliburů - plním jimi doma šuplíky. Časopisy si pak prohlížím při nostalgických večerech. Mimochodem, kdyby někdo chtěl, tak prodám ty DOOMovské knížky. Nejsem s DOOMem zrovna zžitý a neocením je určitě tak, jako jiní. Dal jsem za ně 300,-, tak se klidně ozvěte, pokud by byl zájem - dám kus za 100,-.