čtvrtek 5. listopadu 2015

Co na podzim spadlo do klína

Už je to přesně rok, co jsem postnul článek shrnující přírůstky do sbírky. Je tedy na čase tenhle rest napravit a pochlubit se alespoň tím, co jsem sehnal za poslední dva měsíce. První dva podzimní měsíce považuji za docela úspěšné, podařilo se mi sehnat mnoho zajímavých věcí a ty si zase chronologicky od nejstaršího projdeme.  Absolutně nejstarším novinkou ve sbírce Tomy Racing Turbo. Je to takový Homo rudolfensis prvních přenosných videoher. Ačkoliv je elektronický, tak vše funguje mechanicky, a to včetně obrazovky. Ve své době to musela být bomba, ale docela rychle se omrzí, každých 5 vteřin je dokola opakující rovný úsek silnice bez překážek. Až jsem byl překvapen, jak pětiletý bratr vydržel takhle brázdit silnice přes půl hodiny. Hold musí se uznat, že určitou geniální myšlenku v sobě tato hra má. K ní fotku jsem přičlenil Life Boat, zajímavou zábavnou hru od Nintenda. Započala v mé sbírce 3. desítku her ze série Game&Watch. Pravda dorazila v zuboženém stavu, manuál se korozí v místě sešití rozpadl, ale dal jsem vše do pořádku a hra nyní vypadá pěkně a funguje ještě lépe. Krátce bych ji popsal tak, že dostává svému názvu. Z na pozadí potápějící se lodi vyskakují panáčcy jinak také známí jako Mr. Game&Watch. Vaším úkolem je ovládat záchranný člun zleva doprava, panáčky chytat a vozit je na pevninu. Oproti jiným titulům z této herní série je hra ztížena tím, že to samé se děje na obou obrazovkách a hráč musí ovládat člun na levé i pravé straně těmi stejnými tlačítky. Je tak nucen zvyšující se obtížností k perfektnímu načasování, což je typické pro všechny takovéto hry. Nelze než doporučit vzít některou z nich do rukou a vžít se do výzvy dnes již neopakovatelné. Dále se můžeme přesunout ke konzoli NES. Ačkoliv jsem s touto konzolí započal svoje sbírání již před osmi lety a je mojí nejoblíbenější, tak sbírka jednoduše stagnuje. Není totiž kde shánět, hry se objevují minimálně. Z toho důvodu nebylo nad čím dumat, když kolega sběratel se rozhodl rozpustit svoji sbírku a já do té své přiradil 7 her ještě k tomu v NTSC verzi, které bych jinak musel shánět až z USA pomocí ebaye. K tomu navíc NES Satellite, což je vlastně bezdrátová verze Fourscore. Ne že bych toto příslušenství vyloženě potřeboval k hraní, ale jedná se o jedno z posledních, které jsem ke konzoli neměl. Nyní může zaplnit prázdné místo vedle ROBa, Zapperu, Laserscopu a dalších. Generačním souputníkem a pravidelným soupeřem na trhu videoher byla konzole Master System od Segy. Do těchto vod jsem se pustil docela nedávno a již se mi podařilo sehnat poměrně zajímavý kousek. V Evropě se objevil Master System úplně poprvé v Německu, kde se ho podařilo dostat na trh ještě před Vánoci 1986, v ostatních zemích Evropy si museli počkat na začátek následujícího roku. A já se domnívám, že právě tento kousek jsem objevil. Povšimněte si zejména netradičních ovladačů, které se v prvních letech k Sega Master Systemu v Evropě dávaly. Jsou podobné jako k Sega Mark III, kabel z nich vychází zprava a doprostřed D-padu lze našroubovat malý joystick. Ty se, jak jsem zjistil, velmi často ztrácely, a proto je tak trochu malý zázrak, že právě k této konzoli dorazily oba v pořádku. Zanedlouho jsem narazil i na stejnou verzi z Velké Británie, kde se zachovaly joysticky dokonce ještě v původní krabici, bohužel prodejce mě vypekl a tak ke mně nedorazila. Nicméně pořád mám tu německou a k ní mi dorazil ještě Control Stick, jedna hra na kartě - Hang On, a dvě komplet cartridge Wonder Boy a Space Harrier. Na inzerci jsem pak ještě vzal údajně nefunkční Sega Master System 2. Funguje fajn, obsahuje Alex the Kidd a spolu s ní dorazilo ještě ze pár her komplet v krabicích. Nechal jsem si z nich další Hang On, Xenon a Kick Off. Vzhledem k tomu, že se mi k fotkám Master System her přichomítly i Mega Drivové hry, tak přeskočíme na 16-bitovou generaci. Podařilo se mi sehnat velmi pěkné hry. Inzerce mi dopřála relativně vzácné kousky jako je Soleil (škoda, že německy) a Skeleton Krew. Na Skeleton Krew jsem se hodně těšil, před doručením jsem proběhnul recenze a dle videí hra vypadala skvěle. Bohužel ve skutečnosti se hůř hrála, než jak vypadala. K nim dorazilo i Micro Machines 2. Podle krabky ji může hrát simultánně až 8 lidí. Sice nemám 8 ovladačů na ozkoušení, ale dost silně pochybuji, že je možné poskládat 8 lidí před obrazovku z té doby tak, aby všichni viděli na ta malinká autíčka na obrazovce. I když někdy tuto výzvu přijmu. Nejzajímavější věci na Mega Drive mi však poskytnul překupník. A jak se obvykle setkávám s negativními reakcemi na jeho adresu, tak moje první zkušenost s ním byla veskrze pozitivní. Za dobrou cenu nabídnul velmi vzácnou hru Time Killers a konzole Sega Mega CD 2 od něj dorazila kompletní v naprostém pořádku. Zapomenuté trafo úplně bez problému obratem po reklamaci poslal a mě celý komplet těší. Nic rozbitého, nic záměrně opomenutého v popisu. K některým hrám jsem pak musel vzít ještě nekompletní Mega Drive 2. Náhradní konzole se ale hodí vždycky. Vrstevník Mega Drivu a dle mého názoru vítěz console wars první poloviny 90. let, Super Nintendo je v posledních měsících moje nejzatěžovanější konzole. Proto alespoň něco jsem na  ni pořídit musel. Kolega sběratel mi poskytnul moji vůbec první nerozbalenou hru na SNES. A tak i taky zůstane, otvírat nehodlám. Je to Yoshi's Safari. Hra přímo od Nintenda podporující Nintendo Scope. Tedy bezdrátovou bazuku a co je mi známo, tak asi největší light gun na domácí konzole vůbec. Ne že bych si hru nechtěl vyzkoušet, ale na pořádné střílení mám doma ve sklepě Time Crises arcade a tam se střílením vyblbnu dost. K Yoshimu jsem pak ještě koupil cartidge hry Super Ghosts n Ghouls. Čekám na víkend, abych ji mohl pořádně prověřit. Z této herní série pochází například i Demon's Crest. Pokud bude alespoň trošku tak dobrý, počítám, že SNESka si v sobotu a neděli moc neodpočine.
Na přenosné konzole jsem také něco pořídil. Od dalšího nepříliš oblíbeného překupníka jsem doplnil sbírku GB a GBA her. Kompletní Fear of Fortress zaujalo místo v nepříliš početné poličce kompletních GB her. Ty se dnes už shánějí extrémně špatně. K nim dorazilo ještě Final Fantasy 4, Lady Sia a Mario Power Tennis. Od stejného člověka jsem pořídil i dvě krabičkové hry na N64. Charlieho a Mario Tennis. Ten jsem pořizoval záměrně spolu s GBA verzí, čímž jsem si doplnit celou herní sérii Mario Tennisu.

Na Fire Emblem Sacred Stone jsem narazil úplně náhodou na aukru. Aukci jsem se rozhodl vyhrát a taky se tak stalo. FE jsem si sice oblíbil až na 3DS, kde jsem s hrou poprvé seznámil, ale rozhodl jsem se, že si pořídím i díly předchozí. Spolu s ním dorazila konzole, která už si našla nového majitele a Meteos a Kirby. Metroid s Animal Crossingem zase dorazil s jinou konzolí, která je již v rukou jiného nového majitele. Mario edice DSi XL se objevila v Nintendoshopu jen na chviličku

za skvělou cenu, tak jsem ji musel vzít. Skylanders byla jen taková chvilková rozmařilost na aukru. Z DS her pak ještě přibyl Mario Party a z 3DS New Super Mario 3DS. Mimo to jsem vzal v Surtepu ještě navíc poslední prázdné krabičky na DS hry po 10 korunách. Člověk nikdy neví, kdy se taková věc bude hodit. Dále pak už jen takové drobnosti, jedna hra na Atari Lynx z aukra. Můj Lynx jsem ještě neopravil, takže ani nezkoušeno. Pak dva kousky od kolegy sběratele z Prahy na Sega Saturn. Úplně pro mě nesmyslně 6 krabicovek na PC. Vůbec nevím, co s tím budu dělat, když doma nemám ani dobové PC. Emulovat bych to klidně mohl, ale jaký to bude mít smysl. Navštívil jsem také McDonald, odkud mám z Happy Mealu dvě figurky - Maria a Yoshiho. Z Kiku mám zase dvě figurky a dva Pezze. Na posledních fotkách jsou moje přeskládané police. Musel jsem dát krabic všechny DS hry a také samostatné cartridge SNES a N64, abych zvládnul pohodlně vystavit krabičkové verze GB, GBC, GBA, NES, SNES a N64 her.

PS: pokud má někdo zkušenosti s formátováním tohohle blogu, poradťe. Potřetí skladám rozumně tok textu okolo fotografií, které se nasledně po uložení pokaždé dementně rozsypou.





















úterý 3. listopadu 2015

Operace Game & Watch

Někdy i záchranný člun je potřeba zachránit. Není to tak dlouho, co jsem si pořídil Life Boat konzolku Game&Watch. Dorazila ve velmi utrápeném stavu. Na první pohled kompletně rezavé šroubky, na jednom dokonce pozřela rez zářez a vůbec nechtěl ven. Displaye ušmudlané zvenku a zevnitř zvlhlé. Case konzolky celý hodně špinavý, až by skoro člověk řekl, že konzole nemůže fungovat.
     Ale fungovala, navíc jsem ji kupoval podle fotky, kde do jisté míry byly tyto nedostatky vidět, do jisté míry ne. Například upadlé plíšky s grafikou nebyly v popisu vůbec zmíněny a na fotce to také nebylo zřejmé. Ovšem je možné, že upadly kvůli otřesům během pošty, lepidlo už bylo kompletně amortizované.
     A protože mi bylo konzolky líto, nechat ji v takovém stavu, rozhodl jsem se ji omladit a dát znovu šmrnc nebo glanc, jak je komu libo. Objednal jsem si několik věcí, mimo jiné Isopropylalkohol na čistění elektroniky, čerstvé sekundové lepidlo a sháněl jsem náhradní šroubky. Ty se ukázaly jako největší problém, jsou naprosto nedostatkovým zbožím a ani na ebayi jsem žádný neobjevil. Naštěstí jsem měl doma torzo Donkey Kong 2 a nefunkční Parachute. Tudíž pár náhradních šroubků jsem z nich vydoloval. A restaurační práce mohly začít.

Mimo nafocených nástrojů a čistidel bylo třeba ještě Jaru, torza DK 2, lepidla, zubního kartáčku a uchošťourů.
Konzole jak je vidět nebyla zrovna v dobrém stavu. Upadlé štítky s grafikou, ten vrchní relativně poškrábaný a na plastech rezidua původního lepidla. K tomu všudypřítomná špína a rez způsobena dlouhodobým působením vlhkosti.
Naneštěstí se ukázalo, že stejně utrpěl i vnitřek konzole. Rezavé šroubky, nános špíny na PCB, olezlé displaye, zkroucený plíšek v displayi zajištující podklad pro LCD a opadaná rez ze šroubků uvnitř case.
Musím upozornit, že otevřít tento typ Game&Watch může být trochu chyták. Leva strana je totiž prošroubovaná, kdežto pravá pouze zacvaklá 4 plastovými pacičkami. Pokud budete googlit více info, doporučuji vyhledávat spojení Book-styled Game&Watch. Moc toto dvojaké provedení nechápu.


Světlé vnitřní plasty neobsahují žádné kovové součástky ani elektroniku, proto jsem je mohl pořádně vydrhnout zubním kartáčkem v Jaru. Takto vypadají po důkladné očistě.


Následně jsem ještě šroubovákem odrhnul, co vystupovalo ze starého lepidla a mohlo začít lepení obyčejným sekundovým lepidlem.
Následovala očista vnějšího plastu a desek. Na levé straně je bohužel vtaven do plastů repráček a má kovový kloub, proto jsem nemohl mýt vodou. S ohledem na to nemělo cenu ani odpájet levou desku od repráčku a tak jsem to čistil celé takhle v kuse Isopropanolem. Na špínu po rezavých šroubcích jsem použil uchošťour namočený v IPA a fungoval výborně. Display na právé straně však věkem už příliš utrpěl. Podkladový plíšek displaye s funkcí zrcátka se zkroutil a objevily se na něm vyžrané fleky následkem vlhnutí. Rozhodl jsem se, že ho vyměním za pěkný, nepoškozený z Parachute, i když nemají identické tvary. V tuhle chvíli už rozhodla funkčnost nad sběratelskou kompletností.

A takhle nakonec vypadala kompletní restaurovaná levá strana, vyčištěná a s novým plíškem.
Náhradních šroubků jsem měl velmi málo, a tudíž jsem se rozhodl, že do každé strany vložím pouze tři a rezavé tam již dávat nebudu. To se ovšem posléze ukázalo jako chyba.

Zkompletovaný vypadal sice hezky, ale jaksi nefungoval. Prvním zádrhelem byly baterky, které již neměly sílu udržet v chodu stroj. Inteligentně jsem ho tedy znovu nejdřív otevřel a až následně mě napadlo měnit baterie za nové.

Ukázalo se ale, že problém není jen v baterii. Těch 38 milionů šroubků uvnitř tam nejsou jen kvůli protáhnutí karpálního tunelu v zápěstí, ale mají i svůj funkční úděl. Bez něj nejsou kontakty v display a desce dostatečně spojeny a konzole jednoduše nefunguje. Musel jsem tedy vybrat mezi těmi rezavými ty rezavé nejméně a do konzole je aspoň trošku očištěné vrátit. A výsledkem je tento zázrak.



sobota 31. října 2015

Dramatický růst cen


Co si budeme povídat, už je ta tam doba, kdy bylo možné pořídit cartridge na jakoukoliv starší konzoli za pár korun, respektive do stovky. Došlo k zcela přirozenému procesu, trh prořídnul, lidí co doma na půdě nebo ve sklepě vyhrabou staré hry, aby je bez hamižných úmyslů prodali, ubývá. A to ani nemluvíme o těch, kteří je kvůli úspoře časů vyhazují. Prostě her i konzolí už se objevuje pomálu a vybírat si člověk rozhodně nemůže. Naopak sběratelů přibylo a přibývá nepřímo úměrně tomu, jak klesá počet dostupných her.
            To samozřejmě způsobilo růst cen do takových výšin, že už to nějakou dobu láká i lidi pouze ziskuchtivé. Vadit nám to možná může, ale zase se jedná o zcela přirozený proces. Bazarníci a překupníci vždycky byli a budou. Možná je jen škoda, že v našich končinách není trh dostatečně velký na to, aby se zde usadil alespoň jeden legální obchůdek zaměřený na retro hry. Prozatím se musíme spokojit s překupníky, jejichž obchodní prestiž a dobré jméno zlehka pokulhává, pokud nějaké nohy vůbec má. Kdo se pohybuje častěji na aukru nebo v inzercích, nedělá mu problém přesně poznat, kdo jím je a kdo není. Zejména pak, pokud se tatáž jména prodejců opakují měsíc co měsíc.
            Tak to prostě je a nic s tím nenaděláme. V tomhle směru jsme doběhli poměry mezi sběrateli v západní Evropě a USA. Výlevy o tom, jaká je to hrůza, se na zahraničních fórech objevují už nějaký ten pátek a minimálně o 2 roky dříve než tomu tak bylo v našich končinách. Celý tenhle posun má ale i světlou stránku. Za ty roky sbírání nám sbírky narostly do příjemných rozměrů, a přestože se jich nehodláme zbavovat, je příjemné teď sledovat, jak cena her, které nás kdysi stály pakatel, nyní zhodnocují vložené investice. Však také kde jinde je možné koupit hru a vědět, že za minimálně stejnou cenu ji prodám za týden, měsíc, rok, ale i po pěti letech, co ji vyhrabu někde ze skříně. To s žádnou novou hrou nehrozí. Shrnuto, nynější stav má svoje stinné i světlé stránky. Prozatím se však nestalo, že bych se sbíráním nějak polevil, že bych nesehnal hry v přiměřené ceně nebo že bych byl na nic nenarazil delší dobu jak měsíc.
            Nejlepším představitelem konzole, na které se popsaný proces projevil nejmarkantněji, je Super Nintendo. V porovnání se všemi obvykle dostupnými konzolemi (neberu v potaz takové vzácné kousky, jako je například Neo Geo MVS) jsou ceny jejích her postiženy zdražováním nejvíce. Není žádnou novinkou, že je naprosto běžné, že dříve dostupné hry s Mariem nebo Donkey Kongem se otírají o hranici 500,-. A to ani nemluvíme o shánění her v krabičkách či úplně kompletních baleních. To je již mnohdy úplně mimo finanční možnosti českého člověka s průměrným příjmem. Samotných cartidge, které by v dnešní době vyšly na ebayi přes 100 euro napočítáme desítky. Přes 50 euro už jich bude přes 100. A i tak se mi podobných kousků podařilo sehnat nemálo. Kdysi jsem sice začínal pouze s NES hrami, ovšem postupně jsem se propracoval ke sbírání většiny her z dílny Nintendo. U nás mnoho her na NES nebylo k dispozici ani tehdy, protože životní dekáda této konzole proběhla částečně ještě před revolucí a v době, kdy u nás ještě nebyl oficiální distributor. Proto jsem ani před nějakými 8 roky na moc her nenarazil. Objednával jsem častěji i z ebay. Pak ale přišla doba, kdy EU zpřísnila dovoz, a mě nezbylo, než se na ebay vykašlat. Z toho důvodu jsem i rozšířil svůj záběr a začal se ohlížet po SNES.
            To už se psal rok 2012, co jsem pořídil první kousky na Super Nintendo a od té doby se mi podařilo rozšířit sbírku na úctyhodných 175 kousků. Mezi nimi mimo jiné tyto vzácné tituly, jejichž ceny se nyní pohybují na ebayi v cenách, které bych nebyl ochoten za ně utratit. Zde jsou i se stručným příběhem.
 
Brawl Brothers


Brawl Brothers je druhým dílem hry Rival Turf. Jedná se o tradiční beat 't' up, který určitě nikoho neurazí. Kdysi jsem na něj narazil ve větším bundlu na aukru. Každopadně nepatří mezi moje nejhranější hry na SNES.



 
Captain Commando
Další beat 't' up, pro změnu ale můj nejoblíbenější. Ještě se mi ho nepodařilo dohrát, hra má jen 5 continue. Ale snaha pokračuje. Jedná se o původně arkádovou hru, kterou bych si rád sehnal i na svůj kabinet. Za hru jsem kdysi musel dát svého prvního Super Metroida.



 
Castlevania IV

Spolu se Zeldou níže se jedná o moje vůbec první kousky, které se mi podařilo sehnat, když jsem začal sbírat hry na Super Nintendo. Hra pochází z české produkce, má dokonce cenovku za 2500,-. Mě naštěstí tolik nestála. Je v super stavu, úplně kompletní, navíc dokonce i s přeloženým českým manuálem.






Castlevania Vampires Kiss

Druhá Castlevania, co vyšla na SNES. O chlup horší verze než IV. A pěkně těžká, řekl jsem si, že ji musím dohrát, protože mě vyšla na majlant. Nejvíc, co jsem prozatím za hru dal. Ale stále jsem zaseknutý ve tak 2/3 hry. Nechápu, jak James Rolf zvládá vždycky k Halloweenu dohrát všechny Castlevania na NES a SNES.





Demons Crest
Demons Crest, dle mého názoru jedna z nejlepších her na Super Nintendo. Vyždímala možnosti konzole do poslední kapky. Akční hra, kde hráč sbírá pro svoji postavičku další schopnosti podobně jako třeba v Mega Manovi. A podobnost není čistě náhodná, Demons Crest je taky od Capcomu. Lze ji dohrát několika způsoby a sám jsem jich už několik viděl. Zatím ale bohužel ne ten nejhlavnější spočívající ve splnění všeho, co je ve hře možné.


Double Dragon V

Další z řady beat 't' up, co na SNES vyšel. Ostatně tenhle žánr Super Nintendo neuvěřitelně ovládlo. Na tuhle hru jsem narazil na Slovensku, nevyšla na moc euro, tak proč ji nevzít.







 Incantation

Znovu kousek uzmutý ze Slovenska. Incantation mě nikdy moc nebavilo, ale je to spíš výjimka potvrzující pravidlo hratelnosti vzácných her na SNES.







Megaman X 


Na Megamanovi s kamošem dřeme už několik týdnů. Nejsme schopni ho dohrát. Základní bossové už jsou dávno mrtví, všechny boosty vysbírané, ale přesto nejsme schopni pokročit. Jen taková libůstka, pokud se podaří vysbírat vše možné ve hře, tak Megaman získá schopnost Hadouken, kterou měl Ryu ze Street Fightera.


  Megaman X2



Druhý díl jsem objevil na bazoši. Prozatím čeká a postává v řadě. Jakmile dohrajeme první, tak bude na řadě i tento.



 Ninja Warriors
 

V tomhle případě nalezeno na aukru. Cokoliv s názvem Ninja Warriors nemůže být špatnou hrou a taky není. Více info jsem napsal už zde.



Pocky Rocky


Odborně se tato hra nazývá cute 't' up. Naprosto úchýlná japonská grafika, ale jinak překvapivě skvělá hra. Akční 3D střílečka panenky a medvídka, ideálně se hraje ve dvou, poněvadž je neuvěřitelně těžká. Stále nám odolává, ale my ten final screen jednou uvidíme.


 
Rock n Roll Racing
Na aukru prodej několik SNES her v krabičkách. Hromada blbostí a tahle hra. Blbosti včetně nějakého dementního golfu se prodávají po 500,-. Jen tahle hra vyjde na 250,-. Hold někdy má člověk štěstí. Super závody, pohled zvrchu, podobné RC nebo Micromachines hrám. Nekonečná hra, kdy hráč vítězí, získává peníze, nakoupí vylepšení a tak dále pořád znovu.






Secret of Evermore
Tohle nazývám velkou Slovenskou loupeží. Objevil jsem inzerát, sedl do auta pod záminkou výletu do lázní a dovezl si tuhle hru v super stavu ještě spolu s konzolí. Nahráno ale moc nemám, je německy.








Spiderman Separation Anxiety
Na tohohle Spidermana jsem u nás narazil již třikrát. Nejdřív jsem sehnal cartidge, pak kompletní hru a nakonec ještě kompletnější hru, kterou teď vidíte na fotce. Taky z pochází z našich obchodů, tehdejší distributor pro nás přeložil manuál. Hra samotná má zajímavou grafiku, ala komiks.








Sunset Riders

Sehnáno na aukru. Skvělá westernová střílečka pro dva hráče. Měl jsem možnost zahrát si i na dedikovaném automatu v Ornově muzeu, ale tuhle verzi to prostě nepřekonalo.





Super BC Kid


BC Kida jsem v krabičce sehnal poměrně nedávno a ještě jsem se vlastně ani nedostal k pořádné hernímu otestování, tak uvídíme, co mě čeká v podobě tohoto skvostu.






 Super Double Dragon

Další z tradičních beat 't' upů. Nestíhám je ani všechny hrát, protože tenhle nepatří k mým nejoblíbenějším. Ale kdo by neměl rád Double Dragona obzvlášť za dobrou cenu.





Super Metroid

Potom, co jsem svého prvního Metroida vyměnil za Captain Commando, musel jsem zákonitě sehnat druhého. Tenhle navíc s německým manuálem. Už jsem u nás viděl prodávat stejný kousek, dokonce i s tou velkou krabicí, ale stál na mě moc. Stále ho mám odloženého, když bude hodně času, abych ho dohrál a v klidu si ho celého užil. Čas bohužel ale není.





Teenage Mutant Ninja Turtles: Turtles in Time



Hitovka pro každého, kdo prožil aspoň část dětství v 90. letech. Želvy, pizza sloužící pro doplnění life baru, co víc si přát.





The Legend of Zelda: Link to the past

Spolu s Castlevanii IV moje první sehnaná hra. Naprosto kompletní německá verze s počeštěným manuálem. Ale taky důvod, proč jsem Zeldu na SNESce ještě nehrál. Anglickou verzi se mi ještě nepodařilo sehnat.






 Wild Guns
 
Super netradiční hra na Super Nintendo. Dohrána již asi třikrát. Hráváme ji často, protože umožnuje multiplayer pro dva. Funguje podobně jako lightgunové hry, akorát se míří kurzorem přes D-PAD. Težko se to popisuje, stálo by to za zkoušku. Kdysi jsem o ní už něco málo napsal.



X-Men: Mutant Apocalypse

Loňský převánoční objev na aukru. Kup teď doslova, to jsem nemohl nechat být.