Největší přírůstek do sbírky, co kdy byl

Konec měsíce přinesl pro mě dlouho očekávané kousky. Skoro měsíc a půl domluvenou akvizici 33 NES her a výlet pro dva automaty. Než se ale rozepíšu o novinkách, tak musím zmínit, že jsem se pustil do Raymana 2, který se ke mně dostal v předchozí várce Nintenda 64. Jak jsem byl skeptický k 3D verzi Raymana - byl jsem zvyklý na klasickýho 2D a Rayman na DSku mě přišel hrozný- tak jsem byl následně mile překvapen. Zobrazování prostoru, kamera, vše na N64 šlape jako hodinky, což u některých prvních her byl na konzoli problém. Každopádně až dohraji, tak se zde ke hře ještě vrátím.

Jinak s NESkami velká spokojenost. Potěšili hlavně oba Mega Mani v krabičkách. Akorát v tuto chvíli mi hry přerostly rozměry příslušné knihovničky. V kombinaci s dalším automatem v pokoji se není kam hnout. 

Hry jsou ze dvou třetin komplet, ve třetině chybí manuály. Ninja Gaiden bohužel došel s jinou cartridge, místo ní jsem nalezl v krabičce Captain Skyhawk. Pár kousků již ve sbírce mám, tak budou k dispozici na výměnu či prodej. Jedná se hlavně o Low G Man, Super Maria, Nintendo World Cup, Solar Jetman, Silent Service a Top Gun. Pak budu ještě prodávám cartridge Robocopa a Bad Dudes, kdyby někdo měl dopředu zájem, dejte vědět.

Ale teď k tomu hlavnímu. Na dvou inzertních serverech jsem si postupně domluvil koupi dvou automatů. Oba se samozřejmě jako na potvoru musely nacházat na druhém konci republiky a ještě k tomu 200 km od sebe. Den D přišel v pátek, kdy jsem v zapůjčeněm větším autě vyrazil směr ke svým budoucím hračkám. Každý z nich byl domluven za 2500,-, což se mi zdálo jako relativně slušná cena za takové obludy. Oproti tomu, co jsem zatím po inzertních webech viděl, to bylo za kačku. Na místě se ale pak ukázalo, proč jsou oba tak "levné" (pro mě levné nebyly ani tak, musel jsem předtím prodat nemalou část sbírky. Oba totiž za ty roky utrpěly dost ran. U Time Crises nebyl kabinet vůbec ušetřen. Spodek dřevotřísky je obitý na kost a polepy mají několik tržných ran.
Moc jsem si to nepošéfoval ani s autem, rozměry mi vůbec neseděly a již zmíněný Time Crises zabral celé místo v kufru. Ale jelikož jsem v tom byl už natolik namočený, nemohl jsem si dovolit otočit se s automatem z Berouna do Brna a pak vyrazit pro druhý. Jediný další možný krok tedy bylo dorazit na místo druhého setkání, tedy k Českému Krumlovu a tam něco vymyslet. Nakonec to dopadlo tak, že jsem dvě hodiny rozebíral Virtua Soccer do poslední součástky. Zprvu jsem ale i chvíli dumal, zda ho vůbec vezmu. Vypadal taky dost obitě. Chyběli klíče, mincovník nefungoval, ale co bylo hlavní, tak monitor skoro vůbec nesvítil při zkoušce na zahradě. Přesvědčilo mě až maximální nastavení jasu a přesunutí automatu do garaže do stínu, ve kterém tento maximální jas dělal podprůměrně viditelný, ale stále viditelný monitor. Doma při skladaní do kupy jsem zjistil, v čem byl problém, celý monitor na sobě měl asi milimetrový potah špíny. Hra se po důkladné očistě rozsvítila jako slunce.
To ale byla maličkost oproti tomu, co jsem naleznul vevnitř. Střeva kdysi zřejmě spláchla voda, všudy byly mapy od vyschnuté vody. Naštěstí ale vše funguje. Nakonec jsem si akorát musel spojit drátek k servisnímu tlačítku, který byl z nepochopitelného důvodu odstřižen. A ještě mě čeká výměna herních tlačítek, poněvadž jedno se mi rozpadlo úplně a ostatní už mají za léta hodně odmačkáno a nereagují ideálně.
Shrnuto a podtrženo, není to žádný ideál. Oproti prvnímu automatu jsou oba dva nové ještě větší, nikam se mi nevejdou, potřebovaly mnohem větší péči a jeden jsem musel komplet rozdělat a pak dva dny znovu doma stavět a čistit.

Time Crisis ještě v Berouně

Plné auto již po s prvním nákladem

Zmáčený Virtual Soccer

Demontáž.

Monitor připraven na cestu

Do mrtě zakládané auto. Hodiny nahrané na Tetrisu našly svoje uplatnění.

Po umytí kabinetu se začíná skládat

Skříň hotova

Potom, co jsem třikrát dohrál turnaj, se mi hned zlepšila nálada. A konec konců, když ještě dělá radost, tak by ho byla škoda někde v garáži ve vlhku.