Už je to přesně rok, co jsem postnul článek shrnující přírůstky do sbírky. Je tedy na čase tenhle rest napravit a pochlubit se alespoň tím, co jsem sehnal za poslední dva měsíce. První dva podzimní měsíce považuji za docela úspěšné, podařilo se mi sehnat mnoho zajímavých věcí a ty si zase chronologicky od nejstaršího projdeme. Absolutně nejstarším novinkou ve sbírce Tomy Racing Turbo. Je to takový Homo rudolfensis prvních přenosných videoher. Ačkoliv je elektronický, tak vše funguje mechanicky, a to včetně obrazovky. Ve své době 
to musela být bomba, ale docela rychle se omrzí, každých 5 vteřin je dokola opakující rovný úsek silnice bez překážek. Až jsem byl překvapen, jak pětiletý bratr vydržel takhle brázdit silnice přes půl hodiny. Hold musí se uznat, že určitou geniální myšlenku v sobě tato hra má. K ní fotku jsem přičlenil Life Boat, zajímavou zábavnou hru od Nintenda. Započala v mé sbírce 3. desítku her ze série Game&Watch. Pravda dorazila v zuboženém stavu, manuál se korozí v místě sešití rozpadl, ale dal jsem vše do pořádku a hra nyní vypadá pěkně a funguje ještě lépe. Krátce bych ji
popsal tak, že dostává svému názvu. Z na pozadí potápějící se lodi vyskakují panáčcy jinak také známí jako Mr. Game&Watch. Vaším úkolem je ovládat záchranný člun zleva doprava, panáčky chytat a vozit je na pevninu. Oproti jiným titulům z této herní série je hra ztížena tím, že to samé se děje na obou obrazovkách a hráč musí ovládat člun na levé i pravé straně těmi stejnými tlačítky. Je tak nucen zvyšující se obtížností k perfektnímu načasování, což je typické pro všechny takovéto hry. Nelze než doporučit vzít některou z nich do rukou a vžít se do výzvy dnes 
již neopakovatelné. Dále se můžeme přesunout ke konzoli NES. Ačkoliv jsem s touto konzolí započal svoje sbírání již před osmi lety a je mojí nejoblíbenější, tak sbírka jednoduše stagnuje. Není totiž kde shánět, hry se objevují minimálně. Z toho důvodu nebylo nad čím dumat, když kolega sběratel se rozhodl rozpustit svoji sbírku a já do té své přiradil 7 her ještě k tomu v NTSC verzi, které bych jinak musel shánět až z USA pomocí ebaye. K tomu navíc NES Satellite, což je vlastně bezdrátová verze Fourscore. Ne že bych toto příslušenství vyloženě potřeboval k hraní, ale 
jedná se o jedno z posledních, které jsem ke konzoli neměl. Nyní může zaplnit prázdné místo vedle ROBa, Zapperu, Laserscopu a dalších. Generačním souputníkem a pravidelným soupeřem na trhu videoher byla konzole Master System od Segy. Do těchto vod jsem se pustil docela nedávno a již se mi podařilo sehnat poměrně zajímavý kousek. V Evropě se objevil Master System úplně poprvé v Německu, kde se ho podařilo dostat na trh ještě před Vánoci 1986, v ostatních zemích Evropy si museli počkat na začátek následujícího roku. A já se domnívám, že právě tento kousek jsem objevil. Povšimněte si zejména netradičních 
ovladačů, které se v prvních letech k Sega Master Systemu v Evropě dávaly. Jsou podobné jako k Sega Mark III, kabel z nich vychází zprava a doprostřed D-padu lze našroubovat malý joystick. Ty se, jak jsem zjistil, velmi často ztrácely, a proto je tak trochu malý zázrak, že právě k této konzoli dorazily oba v pořádku. Zanedlouho jsem narazil i na stejnou verzi z Velké Británie, kde se zachovaly joysticky dokonce ještě v původní krabici, bohužel prodejce mě vypekl a tak ke mně nedorazila. Nicméně pořád mám tu německou a k ní mi dorazil ještě Control Stick, jedna hra na kartě - Hang On, a dvě komplet
cartridge Wonder Boy a Space Harrier. Na inzerci jsem pak ještě vzal údajně nefunkční Sega Master System 2. Funguje fajn, obsahuje Alex the Kidd a spolu s ní dorazilo ještě ze pár her komplet v krabicích. Nechal jsem si z nich další Hang On, Xenon a Kick Off. Vzhledem k tomu, že se mi k fotkám Master System her přichomítly i Mega Drivové hry, tak přeskočíme na 16-bitovou generaci. Podařilo se mi sehnat velmi pěkné hry. Inzerce mi dopřála relativně vzácné kousky jako je Soleil (škoda, že německy) a Skeleton Krew. Na Skeleton Krew 
jsem se hodně těšil, před doručením jsem proběhnul recenze a dle videí hra vypadala skvěle. Bohužel ve skutečnosti se hůř hrála, než jak vypadala. K nim dorazilo i Micro Machines 2. Podle krabky ji může hrát simultánně až 8 lidí. Sice nemám 8 ovladačů na ozkoušení, ale dost silně pochybuji, že je možné poskládat 8 lidí před obrazovku z té doby tak, aby všichni viděli na ta malinká autíčka na obrazovce. I když někdy tuto výzvu přijmu. Nejzajímavější věci na Mega Drive mi však poskytnul překupník. A jak se obvykle setkávám s negativními reakcemi na jeho adresu, tak moje první zkušenost s ním byla veskrze
pozitivní. Za dobrou cenu nabídnul velmi vzácnou hru Time Killers a konzole Sega Mega CD 2 od něj dorazila kompletní v naprostém pořádku. Zapomenuté trafo úplně bez problému obratem po reklamaci poslal a mě celý komplet těší. Nic rozbitého, nic záměrně opomenutého v popisu. K některým hrám jsem pak musel vzít ještě nekompletní Mega Drive 2. Náhradní konzole se ale hodí vždycky. Vrstevník Mega Drivu a dle mého názoru vítěz console wars první poloviny 90. let, Super Nintendo je v posledních měsících moje nejzatěžovanější konzole. Proto alespoň něco jsem na ni pořídit musel. Kolega sběratel 
mi poskytnul moji vůbec první nerozbalenou hru na SNES. A tak i taky zůstane, otvírat nehodlám. Je to Yoshi's Safari. Hra přímo od Nintenda podporující Nintendo Scope. Tedy bezdrátovou bazuku a co je mi známo, tak asi největší light gun na domácí konzole vůbec. Ne že bych si hru nechtěl vyzkoušet, ale na pořádné střílení mám doma ve sklepě Time Crises arcade a tam se střílením vyblbnu dost. K Yoshimu jsem pak ještě koupil cartidge hry Super Ghosts n Ghouls. Čekám na víkend, abych ji mohl pořádně prověřit. Z této herní série pochází například i Demon's Crest. Pokud bude alespoň trošku tak dobrý, počítám, že SNESka si v sobotu a neděli moc neodpočine.
Na přenosné konzole jsem také něco pořídil. Od dalšího nepříliš oblíbeného překupníka jsem doplnil sbírku GB a GBA her. Kompletní Fear of Fortress zaujalo místo v nepříliš početné poličce kompletních GB her. Ty se dnes už shánějí extrémně špatně. K nim dorazilo ještě Final Fantasy 4, Lady Sia a Mario Power Tennis. Od stejného člověka jsem pořídil i dvě krabičkové hry na N64. Charlieho a Mario Tennis. Ten jsem pořizoval záměrně spolu s GBA verzí, čímž jsem si doplnit celou herní sérii Mario Tennisu.
Na Fire Emblem Sacred Stone jsem narazil úplně náhodou na aukru. Aukci jsem se rozhodl vyhrát a taky se tak stalo. FE jsem si sice oblíbil až na 3DS, kde jsem s hrou poprvé seznámil, ale rozhodl jsem se, že si pořídím i díly předchozí. Spolu s ním dorazila konzole, která už si našla nového majitele a Meteos a Kirby. Metroid s Animal Crossingem zase dorazil s jinou konzolí, která je již v rukou jiného nového majitele. Mario edice DSi XL se objevila v Nintendoshopu jen na chviličku
za skvělou cenu, tak jsem ji musel vzít. Skylanders byla jen taková chvilková rozmařilost na aukru. Z DS her pak ještě přibyl Mario Party a z 3DS New Super Mario 3DS. Mimo to jsem vzal v Surtepu ještě navíc poslední prázdné krabičky na DS hry po 10 korunách. Člověk nikdy neví, kdy se taková věc bude hodit. Dále pak už jen takové drobnosti, jedna hra na Atari Lynx z aukra. Můj Lynx jsem ještě neopravil, takže ani nezkoušeno. Pak dva kousky od kolegy sběratele z Prahy na Sega Saturn. Úplně pro mě nesmyslně 6 krabicovek na PC. Vůbec nevím, co s tím budu dělat, když doma nemám ani dobové
PC. Emulovat bych to klidně mohl, ale jaký to bude mít smysl. Navštívil jsem také McDonald, odkud mám z Happy Mealu dvě figurky - Maria a Yoshiho. Z Kiku mám zase dvě figurky a dva Pezze. Na posledních fotkách jsou moje přeskládané police. Musel jsem dát krabic všechny DS hry a také samostatné cartridge SNES a N64, abych zvládnul pohodlně vystavit krabičkové verze GB, GBC, GBA, NES, SNES a N64 her.PS: pokud má někdo zkušenosti s formátováním tohohle blogu, poradťe. Potřetí skladám rozumně tok textu okolo fotografií, které se nasledně po uložení pokaždé dementně rozsypou.
Žádné komentáře:
Okomentovat