středa 7. prosince 2016

Sbírání NEO GEO MVS


Pokračujeme dál v jízdě a navazujeme na předchozí článek o NEO GEO. Jak jsem již zmínil, jsem skoro tři roky hrdým majitelem jak tří univerzálních automatů, jednoho originál stroje pro 6 MVS her, tří kusů MVS a celkem 18 kazet.

Nalevo univerzál Globetrotter, napravo hry s neorigo labely, ale střeva originál

Není to ale žádná sranda, člověk potřebuje dost volného prostoru, kde si může automat postavit. Ideálně pak v místech, kde mu nebude umírat na vlhkost, a kde si bude moci v klidu zahrát svoji oblíbenou hru. A co pak, když se náhodou něco pokazí. Ze tří univerzálů mi nyní funguje pořádně jen jeden. V mém úplně prvním kousku vypověděl službu monitor, když odešlo vychylovací zařízení. Oprava zřejmě možná, ale znamená snést celou tu bestii ze třetího patra, naložit do auta, nechat opravit a dovézt zase zpět. Zatím jsem k tomu nenašel dost vůle. Další dva univerzální Globetrottery jsem si dovezl s tím, že jednomu už od začátku cosi chybí v monitoru a barvy zrovna nesedí. Nějaký ten čudlík má už taky něco za sebou a potřeboval by vyměnit. Z toho vychází, že k užití mám v současnosti jen jeden stroj.


Zapojené 1-slotové MVS
Co se týká originál stroje, škoda mluvit, toho jsem pořídil rovnou bez zdroje, takže doteď nevím, jestli na něm něco nefunguje. Nemám tedy ani možnost zapojit a ozkoušet  6-slotové MVS. Proto používám prozatím jen 1-slotové, do kterého mám celkem 18 různých originálních her a jednu kazetu z Aliexpressu se všemi Neo Geo MVS hrami, které vyšly. Není to sice zrovna sběratelský přístup, ale alespoň si mohu každou hru, než ji koupím, vyzkoušet z pohodlí domova na originálním železe bez emulace nebo ještě lépe bez Youtubu.

Jak je vidět, než se vůbec někdo pustí do sbírání NEO GEO MVS, měl by si pořádně promyslet, na čem vůbec hodlá hry pouštět. Jedna z možností je zvolit moji cestu a pokusit se sehnat si univerzální automat, do kterého si připojí MVS. Je třeba si ale uvědomit, že takových automatů je na našem území limitované množství, neexistuje žádný obchod, nic. Pokud při čtení tohoto článku prolezete inzeráty, pravděpodobně ani nic nenaleznete. Jediná šance je vyčkávat, jestli si náhodou nějaký hospodský neřekne, že by se toho starého krámu, na který se už 10 let práší, rád zbavil. Občas se také objeví nějaký tatínek, co takový automat pořídil z nedaleké hospody už dřív a v garáži na něj přestalo být místo. Jiná šance sehnat automat prakticky není, arcadeburza.cz provozována panem Ornou již nějaký ten nejede. Stejně tak Nerotrade burza již zavřela krám, takže inzerce zaměřená přímo na zábavní automaty už neexistuje.

Zvážit lze leda kontakt na zmíněného pana Ornu, sběratele automatů a provozovatele Arcade her v jedné osobě. Tomu se občas objeví nějaký nechtěný kousek, který má parametry nezbytné na připojení MVS. V tomto případě je však třeba počítat s vyšší cenou, která je dána tím, že automat je v plné síle po odborném servisu. Několik automatů prodává i pan Severa z Moravské Třebové, ale tam je cena ještě několika násobně vyšší a pro běžného sběratele neúnosná.

Nemá-li tedy někdo dost trpělivosti či místa na automat, jeho volbou bude upravená verze MVS na domácí hraní. Lze si MVS upravit vlastními silami, pořídit nějakou upravenou verzi na ebayi, či rovnou zakoupit speciálně upravenou Omegu NEO GEO vytvořenou již s určitou dávkou profesionality. Poslední možností pak je i pořídit NEO GEO AES a k ní Magic Key – adaptér umožňující hrát MVS hry na domácí konzoli.

Možností, jak vstoupit mezi sběratele Neo Geo MVS je tedy mnoho a záleží jen na vás, kterým směrem se vydáte. Vždy to však nebude úplně levné, ale stojí to za to.

Jakmile se podaří sehnat stroj, či konzoli, na které se dají drtit ty největší pecky, už je jen otázkou chuti, do jakých MVS her se pustit.

Nejjednodušším způsobem pořízení nových her je klasicky ebay. Ten však sebou nese určitou míru rizika s tím, že zejména u vzácnějších a dražších her lze očekávat neoriginály. Na paměti je třeba mít i to, že hry sloužily ke generování peněz, a když nějaká přestala fungovat, různě se opravovala. Používaly se součástky z jiných levnějších her nebo součástky úplně neoriginální. Každý takovýto zásah ovšem rapidně snižuje sběratelskou hodnotu hry. Proto když už nakupovat na ebayi, vždy vyžadovat detailní fotku střev.

Spálit se rozhodně nemůžete ani na www.neostore.com, jehož zakladatel dělal v minulosti oficiálního dealera NEO GEO her. Zde si však určitě za kvalitní služby připlatíte.

Těm nejtrpělivějším a nejchudším pak nezbývá jiná volba, než čekat a čekat a čekat. Za 2 roky čekání se mi podařilo přes české inzeráty vysedět celkem 18 MVS her. K některým jsem ovšem musel koupit automat. I tak to stojí za to. Doposud jsem tímto kanálem nenarazil na neoriginální hru a ušetřil jsem na drahém poštovném ze zahraničí a poplatcích ebayi.

Mini-marquee osazené v automatu
Kompletní MVS hra ovšem neobsahuje jen samotnou cartridge, ale i papírovou krabici s očíslovanou etiketou (číslo by mělo sedět k etiketě na cartridge), marquee a plastovou mini-marquee. Do stavu, že bych potřeboval celý tento komplet, jsem se ještě nedostal a ani není reálně možné u nás něco podobného zakoupit. Z celkových 18 her mám jen 2 v originální krabičce a u originálního automatu mám navíc ještě tři mini-marquee. Hledá-li tedy někdo kompletní MVS hry v top stavu, ebayi a neostoru se nakonec stejně nevyhne.

Tak a teď přišel ten čas, kdy domů konečně dorazila nová hra. Na rozdíl od klasické konzolové cartridge vyžaduje MVS hra o něco málo více pozornosti. Za prvé je vhodné zkontrolovat, zda je opravdu vše originální a nakonec na deskách vyčistit kontakty.
Originální krabička ke hře

Cartridge je třeba rozšroubovat a opatrně otevřít, aby se nepoškodila etiketa. Ta nemusí být vždy originální, protože hra se v minulosti mohla často otvírat a původní majitel se mohl rozhodnout poškozenou nebo potrhanou etiketu přelepit jinou. To ale ještě nemusí znamenat katastrofu, důležitá jsou střeva. Neoriginální etiketa má na cenu hry marginální význam.

Jde-li o střeva, tak samotná hra se vždy skládá ze dvou desek, které mají zpravidla zelenou barvu. Objeví-li se deska oranžová, nejspíš jste koupili fake. Originál desky mají pěkné čisté pájení, značkové (zpravidla Toshiba) chipy a jeden nebo žádný EPROM. Přepisovatelné EPROM mají originální hry maximálně na závěrečné doladění hry a odstranění drobných bugů, kdežto neoriginály jich mají vícero, aby se dala nahrát i zcela jiná hra.

Takto vypadá originální vyčištěný Metal Slug. A ačkoliv to
není z fotografie zřejmé, tak každý chip obsahuje číslo 201,
což odpovídá údajům v NG Master Listu.
Je vhodné zkontrolovat číslování jednotlivých chipů, zda nebyl nějaký někdy v minulosti měněn. K tomu poslouží NEO GEO Master List, ve kterém jsou přehledně uvedeny čísla her. Každá hra má své individuální číslo a to by se mělo v nějaké podobě objevit na každém chipu. Pak už jen najet na stránku NEO GEO MVS scans a porovnat svoje desky s naskenovanými originály. Ty by měly být buď úplně stejné, nebo s drobnými rozdíly. I stejné hry ale vycházely ve více verzích, není tedy třeba se bát trochu odlišného rozložení desek. Důležité je, aby odpovídala čísla na jednotlivých chipech.

Jakmile je potvrzena pravost hry, je na řadě její údržba. Já osobně měl možnost setkat se zejména s hrami, které neprošly servisem minimálně 20 let, takže na mnoho z nich se přes plastovou mřížku cartridge dostalo neuvěřitelné množství bordelu. Ale ať už byly polité, pod nánosem hospodského prachu nasáklého cigaretami nebo jen prostě hodně špinavé, nikdy nebyl problém je vyčistit vatou dostatečně nasáklou isopropylem. Po tomto zásahu se hra vždy pěkně rozběhala, někdy napoprvé, někdy napodruhé.

Závěrem už je třeba jen uvést, že člověk není vázán regiony ani jazykem. MVS hra může sice mít i japonskou etiketu, ale jazyk má v sobě jak anglický, tak japonský a po zapnutí naskočí hra v jazyku podle konzole.

NEO GEO je hold titán z let 90., kterému se nejen podařilo poskytnout nám jedny z nejlepších arkádových potěšení své doby, ale protlačilo 100% arkádovou kvalitu i do našich domů. A přestože oficiální podpora byla už v roce 2004, není náhodou, že nezávislí vývojáři vydávající na NEO GEO hry dodnes. Pro příští rok je například očekávaná hra Kraut Buster od NG:DEV TEAM, kteří si za tuto exkluzivitu pro originální hardware neváhají naúčtovat 400 euro. A to je živým důkazem, že NEO GEO je tu stále mezi námi.

Do mé sbírky se prozatím protlačil s těmito skvělými kousky:

Aero Fighters 2

Double Dragon

Fatal Fury Special (krabice a mini marquee)

King of Fighters 96

League Bowling (mini marquee)

Metal Slug

Neo Driftout

Pulstar

Puzzle Bobble

Samurai Shodown

Shock Troopers

Street Hoop

Super Sidekicks 2

Super Sidekicks 4: Ultimate Eleven

Top Hunter

Waku Waku 7

Windjammers (krabice)

Zed Blade








úterý 6. prosince 2016

NEO GEO opener

Už je to nějaký ten pátek, co jsem poprvé zašmátral v peněžence, abych pořídil šedivou krabičku od Nintenda se Super Mario Bros 3. Není moc drog, co spustí závislost hned po první dávce, ale v tomhle případě jsem se hned chytl. Dávky NES, SNES i Gameboy se staly mým denním chlebem a nebyl důvod měnit. Nic lepšího jsem jednoduše nenašel, i když na uvolnění jsem se nebránil ani nedělnímu dýchánku s Ježkem.


Tímto začalo veškeré šílenství
Pak ale přišel první únor roku 2014 a já nalezl svůj heroin. Během tohoto dne jsem si udělal několika set kilometrový výlet. S prázdným autem tam, s plně naloženým zpět. Zadek auta si pěkně sednul pod váhou nově zakoupeného českého univerzálního automatu Crazy Virtual. Možná to ale bylo i tím, že uvnitř té obrovské skříně se nacházelo zlato – NEO GEO MVS s jedním slotem a hrou Puzzle Bobble. Puzzle Bobble jinde zvaný také Bust-a-Move je jak název napovídá jednoduchý, ale vysoce návykový puzzle game. Hry jsem se také něco nahrál, ideálně ve dvou proti sobě. Hráči vystřelují a spojují kuličky stejné barvy. Po spojení dostatečného počtu kuliček kuličky zmizí. Ve dvou hráčích se pak dá soupeři jeho hra kazit. Kdo nestihne kuličky odstraňovat dostatečně rychle, prohrál. Jak jsem říkal, prosté, ale člověk to jednoduše musí hrát znovu a znovu.


Ono to ale nemusí tak úplně být hrou samotnou jako spíš platformou, na jaké hra byla – NEO GEO MVS. A věřte tomu, že cokoliv, co spustíte z arkádového automatu je větší, lepší a silnější. Spouštění automatu je jako startování muscle caru. Ještě ani nejede, ale už cítíte tu sílu. Automat si brouká, trochu v něm lupne, naskočí známá melodie a úvodní grafika. Pokud nemáte doma Dreamcast, jehož mechanika hučí jako 747, tak podobného efektu nedocílíte na žádné domácí konzoli.

Palubka mého originálu od Electrocoinu včetně slotu na
memory card
Pravda pořídil jsem si následně ještě pěknou řádku velkých mašin, abych pak zjistil, že je to sice super, ale řešit servis 150 kg skříně není sranda. A zatímco většina arkádových her potřebuje svoji vlastní skříň nebo alespoň skladování univerzální desky ve vakuu, tak na NEO GEO jsou jen brutálně velké cartridge jako na každou jinou konzoly. A ty jak víme, něco vydrží. Mám kousky, které prožily regulérně desítky let v zakouřené špeluňce či několik dní venku na dešti a stále fungují. Doposud mi vždy stačilo hodně isopropylu na vyčištění a jelo se dál.

No a tak jsem se dostal k tomu, že sbírám hry na NEO GEO MVS. Zasvěcení možná vědí, že společnost SNK současně s arkádovým systémem MVS vydala i domácí herní konzoli AES v identickém technickém zpracování. Díky tomu si pár dětí dolarových milionářů a první průkopníci NERDství mohli doma zahrát to, za co ostatní museli házet mince do automatu.

Takto ve skutečnosti vypadá MVS s jedním slotem.
AES byla v době své největší slávy levnější variantou MVS (kupec hry na MVS svoji investici monetarizoval v automatu a tudíž bylo možné ho mnohem více podojit), dnes je tomu však naopak. Pořídit si nejlevnější hru na konzoli stále vyjde alespoň na dva tisíce, nejvzácnější hra se pak pohybuje v neuvěřitelných 6 místných cifrách, přičemž her s 5 ciferným oceněným jsou desítky.


Tudíž protože nejsem příbuzensky spřízněn s Danem Bilzerrianem a zatím to ani nevypadá, že bych se dolarovým milionářem v dohledné době sám stal, preferuji variantu MVS, kterou si mohu doma zahrát na velký mašině a pořád mi ještě něco zbude na vodu a chléb. Ostatně MVS i AES jsou co do střev systému identické, takže není co řešit. Ovšem oproti svým generačním souputníkům v podobě Super Nintenda a Mega Drivu vítězí na celé čáře, asi jako kdyby se Terry Fox postavil na start běhu na 100 metrů vedle Usaina Bolta. Sice by zvládnul běžet celkem dlouho, ale nikdy rychleji.



Drobná ochutnávka mé sbírky s nezbytným Metal Slugem
Každý sledovaný parametr má NEO GEO větší, rychlejší, barevnější, kvalitnější – prostě lepší. Grafika, barvy, zvuk, rychlost, první memory card pro domácí konzole to vše mluví pro to, abych si zvýšil dávky z Nintenda na Neo Geo.

I tak ale sbírání NEO GEO her není pro každého a o tom povím v dalším článku.

  

čtvrtek 5. listopadu 2015

Co na podzim spadlo do klína

Už je to přesně rok, co jsem postnul článek shrnující přírůstky do sbírky. Je tedy na čase tenhle rest napravit a pochlubit se alespoň tím, co jsem sehnal za poslední dva měsíce. První dva podzimní měsíce považuji za docela úspěšné, podařilo se mi sehnat mnoho zajímavých věcí a ty si zase chronologicky od nejstaršího projdeme.  Absolutně nejstarším novinkou ve sbírce Tomy Racing Turbo. Je to takový Homo rudolfensis prvních přenosných videoher. Ačkoliv je elektronický, tak vše funguje mechanicky, a to včetně obrazovky. Ve své době to musela být bomba, ale docela rychle se omrzí, každých 5 vteřin je dokola opakující rovný úsek silnice bez překážek. Až jsem byl překvapen, jak pětiletý bratr vydržel takhle brázdit silnice přes půl hodiny. Hold musí se uznat, že určitou geniální myšlenku v sobě tato hra má. K ní fotku jsem přičlenil Life Boat, zajímavou zábavnou hru od Nintenda. Započala v mé sbírce 3. desítku her ze série Game&Watch. Pravda dorazila v zuboženém stavu, manuál se korozí v místě sešití rozpadl, ale dal jsem vše do pořádku a hra nyní vypadá pěkně a funguje ještě lépe. Krátce bych ji popsal tak, že dostává svému názvu. Z na pozadí potápějící se lodi vyskakují panáčcy jinak také známí jako Mr. Game&Watch. Vaším úkolem je ovládat záchranný člun zleva doprava, panáčky chytat a vozit je na pevninu. Oproti jiným titulům z této herní série je hra ztížena tím, že to samé se děje na obou obrazovkách a hráč musí ovládat člun na levé i pravé straně těmi stejnými tlačítky. Je tak nucen zvyšující se obtížností k perfektnímu načasování, což je typické pro všechny takovéto hry. Nelze než doporučit vzít některou z nich do rukou a vžít se do výzvy dnes již neopakovatelné. Dále se můžeme přesunout ke konzoli NES. Ačkoliv jsem s touto konzolí započal svoje sbírání již před osmi lety a je mojí nejoblíbenější, tak sbírka jednoduše stagnuje. Není totiž kde shánět, hry se objevují minimálně. Z toho důvodu nebylo nad čím dumat, když kolega sběratel se rozhodl rozpustit svoji sbírku a já do té své přiradil 7 her ještě k tomu v NTSC verzi, které bych jinak musel shánět až z USA pomocí ebaye. K tomu navíc NES Satellite, což je vlastně bezdrátová verze Fourscore. Ne že bych toto příslušenství vyloženě potřeboval k hraní, ale jedná se o jedno z posledních, které jsem ke konzoli neměl. Nyní může zaplnit prázdné místo vedle ROBa, Zapperu, Laserscopu a dalších. Generačním souputníkem a pravidelným soupeřem na trhu videoher byla konzole Master System od Segy. Do těchto vod jsem se pustil docela nedávno a již se mi podařilo sehnat poměrně zajímavý kousek. V Evropě se objevil Master System úplně poprvé v Německu, kde se ho podařilo dostat na trh ještě před Vánoci 1986, v ostatních zemích Evropy si museli počkat na začátek následujícího roku. A já se domnívám, že právě tento kousek jsem objevil. Povšimněte si zejména netradičních ovladačů, které se v prvních letech k Sega Master Systemu v Evropě dávaly. Jsou podobné jako k Sega Mark III, kabel z nich vychází zprava a doprostřed D-padu lze našroubovat malý joystick. Ty se, jak jsem zjistil, velmi často ztrácely, a proto je tak trochu malý zázrak, že právě k této konzoli dorazily oba v pořádku. Zanedlouho jsem narazil i na stejnou verzi z Velké Británie, kde se zachovaly joysticky dokonce ještě v původní krabici, bohužel prodejce mě vypekl a tak ke mně nedorazila. Nicméně pořád mám tu německou a k ní mi dorazil ještě Control Stick, jedna hra na kartě - Hang On, a dvě komplet cartridge Wonder Boy a Space Harrier. Na inzerci jsem pak ještě vzal údajně nefunkční Sega Master System 2. Funguje fajn, obsahuje Alex the Kidd a spolu s ní dorazilo ještě ze pár her komplet v krabicích. Nechal jsem si z nich další Hang On, Xenon a Kick Off. Vzhledem k tomu, že se mi k fotkám Master System her přichomítly i Mega Drivové hry, tak přeskočíme na 16-bitovou generaci. Podařilo se mi sehnat velmi pěkné hry. Inzerce mi dopřála relativně vzácné kousky jako je Soleil (škoda, že německy) a Skeleton Krew. Na Skeleton Krew jsem se hodně těšil, před doručením jsem proběhnul recenze a dle videí hra vypadala skvěle. Bohužel ve skutečnosti se hůř hrála, než jak vypadala. K nim dorazilo i Micro Machines 2. Podle krabky ji může hrát simultánně až 8 lidí. Sice nemám 8 ovladačů na ozkoušení, ale dost silně pochybuji, že je možné poskládat 8 lidí před obrazovku z té doby tak, aby všichni viděli na ta malinká autíčka na obrazovce. I když někdy tuto výzvu přijmu. Nejzajímavější věci na Mega Drive mi však poskytnul překupník. A jak se obvykle setkávám s negativními reakcemi na jeho adresu, tak moje první zkušenost s ním byla veskrze pozitivní. Za dobrou cenu nabídnul velmi vzácnou hru Time Killers a konzole Sega Mega CD 2 od něj dorazila kompletní v naprostém pořádku. Zapomenuté trafo úplně bez problému obratem po reklamaci poslal a mě celý komplet těší. Nic rozbitého, nic záměrně opomenutého v popisu. K některým hrám jsem pak musel vzít ještě nekompletní Mega Drive 2. Náhradní konzole se ale hodí vždycky. Vrstevník Mega Drivu a dle mého názoru vítěz console wars první poloviny 90. let, Super Nintendo je v posledních měsících moje nejzatěžovanější konzole. Proto alespoň něco jsem na  ni pořídit musel. Kolega sběratel mi poskytnul moji vůbec první nerozbalenou hru na SNES. A tak i taky zůstane, otvírat nehodlám. Je to Yoshi's Safari. Hra přímo od Nintenda podporující Nintendo Scope. Tedy bezdrátovou bazuku a co je mi známo, tak asi největší light gun na domácí konzole vůbec. Ne že bych si hru nechtěl vyzkoušet, ale na pořádné střílení mám doma ve sklepě Time Crises arcade a tam se střílením vyblbnu dost. K Yoshimu jsem pak ještě koupil cartidge hry Super Ghosts n Ghouls. Čekám na víkend, abych ji mohl pořádně prověřit. Z této herní série pochází například i Demon's Crest. Pokud bude alespoň trošku tak dobrý, počítám, že SNESka si v sobotu a neděli moc neodpočine.
Na přenosné konzole jsem také něco pořídil. Od dalšího nepříliš oblíbeného překupníka jsem doplnil sbírku GB a GBA her. Kompletní Fear of Fortress zaujalo místo v nepříliš početné poličce kompletních GB her. Ty se dnes už shánějí extrémně špatně. K nim dorazilo ještě Final Fantasy 4, Lady Sia a Mario Power Tennis. Od stejného člověka jsem pořídil i dvě krabičkové hry na N64. Charlieho a Mario Tennis. Ten jsem pořizoval záměrně spolu s GBA verzí, čímž jsem si doplnit celou herní sérii Mario Tennisu.

Na Fire Emblem Sacred Stone jsem narazil úplně náhodou na aukru. Aukci jsem se rozhodl vyhrát a taky se tak stalo. FE jsem si sice oblíbil až na 3DS, kde jsem s hrou poprvé seznámil, ale rozhodl jsem se, že si pořídím i díly předchozí. Spolu s ním dorazila konzole, která už si našla nového majitele a Meteos a Kirby. Metroid s Animal Crossingem zase dorazil s jinou konzolí, která je již v rukou jiného nového majitele. Mario edice DSi XL se objevila v Nintendoshopu jen na chviličku

za skvělou cenu, tak jsem ji musel vzít. Skylanders byla jen taková chvilková rozmařilost na aukru. Z DS her pak ještě přibyl Mario Party a z 3DS New Super Mario 3DS. Mimo to jsem vzal v Surtepu ještě navíc poslední prázdné krabičky na DS hry po 10 korunách. Člověk nikdy neví, kdy se taková věc bude hodit. Dále pak už jen takové drobnosti, jedna hra na Atari Lynx z aukra. Můj Lynx jsem ještě neopravil, takže ani nezkoušeno. Pak dva kousky od kolegy sběratele z Prahy na Sega Saturn. Úplně pro mě nesmyslně 6 krabicovek na PC. Vůbec nevím, co s tím budu dělat, když doma nemám ani dobové PC. Emulovat bych to klidně mohl, ale jaký to bude mít smysl. Navštívil jsem také McDonald, odkud mám z Happy Mealu dvě figurky - Maria a Yoshiho. Z Kiku mám zase dvě figurky a dva Pezze. Na posledních fotkách jsou moje přeskládané police. Musel jsem dát krabic všechny DS hry a také samostatné cartridge SNES a N64, abych zvládnul pohodlně vystavit krabičkové verze GB, GBC, GBA, NES, SNES a N64 her.

PS: pokud má někdo zkušenosti s formátováním tohohle blogu, poradťe. Potřetí skladám rozumně tok textu okolo fotografií, které se nasledně po uložení pokaždé dementně rozsypou.